Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu
Adam Denko Vytisknout článek

Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v kratších vlnových délkách blízkého infračerveného světla.
Autor: ESASky

Bystré „oko“ dalekohledu Jamese Webba svým objevem znovu překvapilo astronomy. Teleskop se zaměřil na jednu z nejjasnějších mlhovin na noční obloze, která zdobí meč známého souhvězdí mytologického lovce Oriona, a sice Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o hvězdotvornou oblast nacházející se 1 350 světelných let od nás. Její šířka dosahuje asi 33 světelných let a na nočním nebi je o něco větší než Měsíc v úplňku.

Webb mlhovinu snímal pomocí přístroje NIRCam. Z dat byly vytvořeny dvě mozaiky, jedna zobrazuje kratší a druhá ty delší vlnové délky blízkého infračerveného světla. Zachyceno bylo především její centrum a okolí, konkrétně tedy regiony kolem tzv. Trapezia, což je otevřená kupa složená z hmotných horkých hvězd umístěných přímo v srdci mlhoviny. Trapezium v překladu znamená lichoběžník – tento geometrický útvar je tvořen čtyřmi jasnými hvězdami. Právě tato kupa osvětluje mračna v jejím okolí. 

Blízko ní si můžeme všimnout rudých útvarů. Ty pravděpodobně vznikly srážkou dvou masivních hvězd. Tomu napovídá přítomnost nazelenalých struktur na koncích některých červených vláken. Na vlnových délkách, které byly zpracovány do zelených barev, totiž září železo, jež při podobných srážkách vzniká. Vodíková (červená) mračna se rozpínají rychlostí 100 km/s. Dále lze na snímku vidět několik malých protoplanetárních disků.

Jedny z několika binárních systémů planet o hmotnosti jednoho Jupiteru (JuMBO) v mlhovině v Orionu. Nemůže se tak jednat o hnědé trpaslíky. Autor: arXiv:2310.01231
Jedny z několika binárních systémů planet o hmotnosti jednoho Jupiteru (JuMBO) v mlhovině v Orionu. Nemůže se tak jednat o hnědé trpaslíky.
Autor: arXiv:2310.01231

Astronomové na snímku nalezli 42 malých objektů. Jejich hmotnost se pohybuje kolem jednoho Jupiteru. Nemůže se tak jednat o hvězdy ani hnědé trpaslíky, pravděpodobně se díváme na potulné planety. Ještě více zajímavé ale je, že se nacházejí v párech. Jednotlivé složky od sebe obíhají poměrně dost daleko, mnohdy až v řádech 100 AU. Tyto objekty dostaly označení JuMBO (Jupiter-Mass Binary Object). Jejich vznik si nedokážeme úplně vysvětlit, planety mohly být gravitačně vyhozeny z hvězdných soustav, načež kolem sebe začaly obíhat.  

Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v delších vlnových délkách blízkého infračerveného světla. Autor: ESASky
Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v delších vlnových délkách blízkého infračerveného světla.
Autor: ESASky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] Samuel G Pearson, Mark J McCaughrean, 2023. Jupiter Mass Binary Objects in the Trapezium Cluster, arXiv:2310.01231
[3] ESASky - Mlhovina v Orionu, krátší vlnové délky, NIRCam
[4] ESASky - Mlhovina v Orionu, delší vlnové délky, NIRCam



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Bludná planeta, Binární soustava, Mlhovina v Orionu, Orion, Jwst


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »